Tomáš Garrigue Masaryk

první československý prezident (1918 - 1935)

"Člověk mnoho vydrží, má-li cíl."

"Jen ta práce je plodná, která je radostná. Jen ta práce je radostná, která je dobrovolná."

"Nebát se a nekrást."

"Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným."

"Bez zájmu občanů o stát stává se republika de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu."



Vzpomínka na presidentův pobyt v Hluboši

( Od stříbrných hor, roč.I.č.7.,7.3.1929. A.Podlaha )

Na konci prázdnin roku 1920 byli obyvatelé Hluboše mile vzrušeni zprávou, že hlubošský zámek ( tehdy majetek J.Kolaříka, továrníka v Příbramě ) bude obýván panem presidentem. Zpráva se ukázala býti pravdivou. Z poštovního úřadu byl prodloužen do zámku telefon, cesty a silnice byly upravovány, domky natírány. Celá ves odívala se slavnostním hávem, aby důstojně uvítala muže, o němž každý tolik slyšel, tolik četl a jehož dosud nebylo dopřáno každému viděti.

Nadešel 27. srpen, den příjezdu pana presidenta. Všechny cesty a silnice směřující k Hluboši černaly se lidem. Zástupy scházely se nakřižovatce silnic u vily V Dubí, kde byla postavena slavobrána. Kolem jedné hodiny nastal v zástupu neobvyklý ruch a šum,neboť se ozvalo davem: Již jedou!. Bylo tomu tak. Po pičínské silnici se blížila dvě auta, v nichž seděla choť pana presidenta s dcerami Olgou a Alicí.

Byly uvítány okr. hejtmanem Špronglem, zástupcem okr. zastupitelstva Reimanem, starostou obce Simrem, žačkou Boubelíkovou, franc.legionářem Vopěnkou a ředitelem velkostatku Vlasákem.

Pan president přijel až o páté hodině,neboť byl zdržen v Praze návštěvou anglické a francouzské mise. Ač po celý den pršelo, přece vyčkaly davy lidu jeho příjezdu. U slavobrány byl přivítán korporacemi dříve jmenovanými a potom jel prapory vyzdobenou obcí do zámku v průvodu jízdního odboru Sokola příbramského, legionářů a místních spolků.

Takřka denně bez ohledu na počasí vyjížděl pan president koňmo do krásných lesů hlubošských i do blízkého okolí. Na jedné vyjížďce spatřil u lesa dva chlapce pasáčky, kteří na něho volali: Strejčku, svezte nás!. A strýček svezl jednoho a podkoní druhého hocha. Když potom hajný, který výjev z lesa pozoroval, hochům řekl, kdo je svezl, vystoupily těmto úžasem oči z důlků a ústa zůstala otevřena.

Za pobytu pana presidenta v Hluboši přijížděly sem čelné osobnosti, jako min. zahraničí Dr. E. Beneš, kancléř Dr. Př. Šámal, papežský nuncius Micara aj. Nějaký čas pobyl tu i známý malíř L. Vacátko, jenž maloval na plátně ohromných rozměrů, před jižní frontou zámku, pana presidenta na koni.

Dne 2. října navštívil pan president v průvodu tajemníka Dr. Kučery také školu. Promluvil s dětmi i učiteli a zapsal se do pamětní knihy. Chudší děti obdaroval obuví.

Mimo to byl pan president přítomen veřejnému cvičení Sokola a okusil též výsluhy, kterou mu poslaly hlubošské panímámy z obžinkové slavnosti. Na rozloučenou uspořádal dne 14. října místní Sokol s čestnou stráží pana presidenta večírek. Při zvucích Ciprýnovy kapely zatančil pan president se sl. M. Šemberovou polku. Na památku daroval pak tanečnici svoji fotografii s vlastnoručním podpisem.

Dne 18. října pan president odjížděl. Srdečně se rozloučil s učitelským sborem a se školními dětmi, které tvořily před zámkem špalír. Ručky se zdvihly, čapky a šátky mihaly se vzduchem. Auto projíždí špalírem: Na shledanou!, volá pan president a kyne rukou na rozloučenou. Auto se dává v rychlejší pohyb, vzdaluje se, mizí v dálce...

Na vánoce téhož roku přijel pan president s rodinou a průvodem do Hluboše zvláštním vlakem. Bylo to dne 22. prosince. Uvítán byl starostou obce Tomkem, správcem školy Podlahou a ředitelem panství. Na Štědrý den překvapen byl pan president pastýřskou koledou, kterou pod okny zámku zatroubil starý pensista Vrba. Presidentův syn Jan, poctil svou návštěvou divadelní představení, pořádané místními ochotníky.

31. prosince odjel pan president do Prahy k přijetí novoročních blahopřání.Dne 2. ledna se vrátil, aby 7. ledna 1921 opustil Hluboš navždy. Hlubošský zámek osiřel...Pobyt pana presidenta T.G.Masaryka zanechal v myslích hlubošského lidu krásnou vzpomínku.