Otevření expozice
Expozice je znovu otevřena. Jsem dojatá. Nedoufala jsem, že budu mít už tuto sezónu lidem co v interiérech nabídnout, natož kompletní expozici. Jsem opravdu vděčná za veškerou podporu a spolupráci...
Speciální poděkování za nádhernou atmosféru Costinovi a Anna Anghelescu a Evě Jírovcové. Když hráli Ach, synku, synku a Teče voda, teče, měli v očích slzy i někteří chlapi.
Možná by vás ale zajímalo, jak celá tahle akce vznikla.
To bylo tak... Může za to ten velký těžký stůl, co teď stojí ve freskovém sále. Potřebovala jsem ho přemístit ze spodní chodby, kam jsme ho sotva dovlekli od auta, když jsem ho dostala od kamarádky. Stál tam několik měsíců, protože jsem si pořád nebyla jistá, kam ho dám. A když jsme připravili expozici k pověšení, přišlo mi fajn dát ho do sálu. Bude se moct používat na různá setkání, jednání, prostě v sále bude nejvíc k užitku.
A kde najdete silné chlapy v sobotu večer? V hospodě! A tak jsem vyrazila přes ulici do Zámecké krčmy, došla ke stolu plného chlapů a požádala je o pár minut času. Byli ochotní a vstřícní. Je pravda, že i když byli tři tak trochu funěli, protože stůl je skutečně pěkný kus masivu, ale byli stateční a já dosáhla, co jsem potřebovala.
Když jsem si pak ještě s dalšími sousedy sedla na chvíli uvnitř hospody, abychom konečně navázali řádné sousedské vztahy, přidala se k nám mě dosud neznámá trojice. Dvě příjemné dámy a sympatický muž. Trochu jsme se zapovídali, co kdo dělá, a tak podobně. Oni říkali, že hrají na housle. Někdo u stolu poznamenal, že první a druhé housle v FOK... (taková drobnost na okraj). A kolem jedenácté slovo dalo slovo, že nazítří uděláme slavnostní otevření... Tak ve tři v sále!
V sedm ráno jsem rozsílala smsky lidem v okolí, že mají jedinečnou šanci zažít "už dnes ve tři" znovuotevření expozice. Čekala jsem asi deset lidí. Omyl! Bylo nás kolem čtyřiceti... Hudební program byl krásný, lidé nadšení, prohlídka expozic se líbila. A tak to má být. Obvykle taková ad hoc akce dobře dopadne, protože jde přímo od srdce.