Já se asi zbláznila

Byla polovina srpna 2020, když přišel osudný telefonát. Je tu jiný vážný zájemce a předloží panu Landovi do konce srpna závaznou nabídku. A záměr? Pětihvězdičkový hotel. Myslela jsem, že špatně slyším. Ne proto, že by tu byl jiný zájemce, ale hotel? Odkaz prvního prezidenta se smrskne na marketingové heslo u vchodu "tady pobýval TGM". Hosté ze zahraničí budou sotva tušit, kdo byl, jaké žil hodnoty, co pro náš národ vykonal. Z botanické zahrady bude uzavřený park a brány budou pro veřejnost navždycky uzavřené.

Zachvátila mě vnitřní panika. MUSÍM NĚCO UDĚLAT! MUSÍM ZÁMEK ZACHRÁNIT PRO ODKAZ, KTERÝ NESE. Ale jak? Jak? JAK? Proč bylo jasné, ale JAK? V tu chvíli jakoby se něco ve mně přepnulo. Žila jsem v jiné dimenzi, v jiném světě... A tady dlužím ještě jednu malou vsuvku.  

Doba od března do srpna pro mě krom pracovního vytížení a zdravotních problémů přinesla také čas na čtení a přemýšlení. Jsem velký čtenář. Čtu pořád něco. Ale teď jsem měla mnohem víc času přemýšlet a klást si otázky, které při mentoringu a koučování často kladu já lidem, kteří přichází na konzultace. "Žiješ podle svých představ? Co si vyčítáš? Co si potřebuješ odpustit? Co potřebuješ odpustit druhým? Komu konkrétně? Jaké máš talenty? Jak je využíváš? Jak bys žila, kdy všechno bylo možné? Co se dotýká tvé duše? Co jsi v životě opustila a proč? Chybí ti to? Kdo tě ovlivňuje, jak? Jsi za to ráda? Jakou nejmenší změnu uděláš, aby měla největší efekt... " Poslední měsíce nastavily zrcadlo mému životu, mému manželství, mým komerčním i charitativním aktivitám. Je to možná víc otázek než odpovědí, ale ty přijdou později a složí se do sebe jako puzzle.  

Můj mozek, moje emoce, všechno jelo na 1000%. JÁ TO MUSÍM VYMYSLET! A to byl ten správný pokyn. Kontaktovala jsem dva své přátele a životní mentory zároveň. Volala jsem Tomášovi, který se mnou trávil dlouhé odpoledne na zámku... Odpověď byla jednohlasná: "To vymyslíš, na to přijdeš! Hledej, kladeš si správné otázky. Odpověď přijde."

A přišla! Průlom přišel, když jsem si uvědomila a řekla nahlas to, co bylo evidentní, ale tím, že jsem se bavila s byznysmany, tak to zůstávalo mimo úhel zájmu. Já to přeci nechci koupit pro sebe! Ano, chci tu žít, ale ne na zámku, ale v domě správce. Pak už to byla otázka jedné noci sepsat celý záměr v souvislostech. Propojit to, na své stávající aktivity v neziskovém sektoru. Bude to kombinace neziskové společnosti a sociálního podnikání! Ale jak za 10 dní dám dohromady peníze? Tohle je vysoká hra. Musím o záměru přesvědčit velké dárce... Je konec léta, lidi užívají prázdniny. Řada lidí je v zahraničí... Poprosila jsem Lucii, aby mi pomohla u pana Landy vyjednat prodloužení termínu na předložení záměru. Mezi tím mi Tomáš oponoval projektovou prezentaci, abych v den D byla připravená. Bude to jediný výstřel, jediný pokus... Ale nesmím spoléhat na jediného člověka.